Jeskyně a bývalý vojenský kryt Výpustek - výlet za trochou historie a tajemna

Jeskyni Výpustek, tedy pátou turisticky zpřístupněnou jeskyni Moravského krasu jsem poprvé navštívil už v roce 2011. Tehdy mě však její prohlídka moc nezaujala - mladý průvodce toho moc nenamluvil, takže jsme si místo výkladu spíše četli naučné panely a už za 40 minut jsme byli z jeskyně venku.

Začátkem léta 2013 jsem dal jeskyni druhou šanci. Do Křtin jsem z Brna přijel autobusem č. 201 a z centra Křtin jsem následoval červenou + modrou turistickou značku.



Po příjezdu do Křtin nelze minout známé poutní místo - kostel Jména Panny Marie, ke kterému patří i kostnice. Cílem mého výletu však byly jeskyně, takže jsem si kostel a blízký zámek jen vyfotil a pokračoval po silnici zdolat zbytek z necelých 2 km vzdálenosti k jeskyni.



První kilometr trasy procházíte po celkem rušné silnici, kde je třeba v zatáčkách uhýbat před projíždějícími automobily. Je možné využít bus 157, který jezdí z Vyškova do Adamova a svézt se jím ze Křtin na zastávku Březina, jeskyně Výpustek - ovšem bus o víkendu v tomto úseku jezdí jen 3x za den.

V místě, kde se od silnice na Adamov odděluje cesta do Babic, je konečně možné vejít do lesa a stávající značku u rozcestníku vyměnit za červené téčko. Po chvíli se objeví první jeskyně - Drátenická. Upoutá vás několik velkých, lidskou rukou upravených vchodů, bohužel zamčených. Jeskyně se využívá jako skladiště lesního podniku a její podlaha je vybetonovaná.

Pokračuji lesem a ve svahu si všímám vykukujících plazivek, ovšem na zkoumání jejich blátivosti dnes nejsem vybaven. Turistické značení končí před areálem jeskyně Výpustek. Pokud se k jeskyni chystáte autem, k dispozici je velké neplacené parkoviště.

V červenci a srpnu je Výpustek otevřen denně od 9 do 16:30, v květnu a září do 16h. Podobně jako Punkevní jeskyně bývá otevřen celoročně - od listopadu do března v 10, 12 a 14 hodin (v pondělky zavřeno). Vstupné činí 110 Kč za dospělého a 50 Kč za dítě (v ceníku pro rok 2014 už 60 Kč). S jeskyňářskou průkazkou jsem výši vstupného řešit nemusel :o).

O pohnuté historii Výpustku jste asi každý v posledních letech už četli, proto jen v rychlosti uvedu, že krápníkové výzdoby v jeskyni mnoho neuvidíte, s jejím ničením započali už Lichtenštejnové, kteří potřebovali vybavit svoji umělou jeskyni v Lednici. Ve 20. letech minulého století v jeskyni probíhala těžba fosfátových hlín (sloužily jako hnojivo) a v 30. letech byla přebudována na muniční sklad, přičemž byly odtěženy některé skalní pilíře a upraveno dno jeskyně.

Za 2. světové války byla do jeskyně umístěna podzemní továrna na výrobu součástí leteckých motorů. Některé boční chodby byly zazděny a v betonové podlaze byl vybudován vytápěcí kanál, který pomáhal k udržení stálé teploty. Dřevěné stropy s dehtovou lepenkou bránily skapu vody - ne kvůli komfortu nuceně nasazených pracovníků, ale kvůli citlivým výrobním strojům. Na konci války Němci nestihli z jeskyně odvézt všechno vybavení a vnitřní zařízení podpálili.

V 60. letech zničenou jeskyni převzala Čs. lidová armáda a v utajení zde vybudovala podzemní velitelství, ze kterého by při válečnému konfliktu byly řízeny vojenské operace na území Moravy. Bunkr byl projektován pro pobyt 250 lidí.

V roce 2001 byl objekt odtajněn, protože jej armáda již nepotřebovala a v roce 2006 Výpustek převzala Správa jeskyní ČR, aby jej přetvořila ve veřejně přístupnou jeskyni. Na webových stránkách Správy jeskyní naleznete jako v případě některých jiných jeskyní neaktuální mapku zpřístupněné trasy - proto jsem pro popis jeskyně využil mapku Výpustku z publikace Jeskyně (edice Chráněná území ČR, svazek XIV), kde je růžovou barvou vyznačen podzemní kryt a vytečkovaná je plocha někdejšího muničního skladu a továrny.



O bohaté historii jeskyně se dozvíte během úvodní přednášky, která se koná v místnosti odddělující správní budovu od vstupu do krytu. Na stěnách si můžete všimnout historických map a během této fáze snadno poznáte, zda to váš průvodce chce mít rychle za sebou (pak se tu zdržíte jen pár minut), či jde o opravdového nadšence, který vám před vstupem do chladné jeskyně poví hodně zajímavostí a příběhů - v takovém případě může seznámení s jeskyní trvat i přes 20 minut. Při dnešní návštěvě jeskyně jsem měl štěstí a naši skupinku provázel p. Ladislav Polák, který dokázal poutavě mluvit nejen o historii jeskyně, ale i o vojenské technice, místních legendách či o speleologických objevech.

Po úvodním seznámení s historií jeskyně průvodce otevře dveře od krytu a úzkou chodbou procházíte přes jednotlivé sekce se zachovalým vybavením. Bunkr se rozšíří jen v místě, kde se k Hlavní chodbě připojuje Nízká chodba a pak až v závěru, kdy vyplňuje prostor Lví síně. Od průvodce se např. dozvíte, jakou metodou byl bunkr podle počtu obyvatel vyhříván či ochlazován a jaké neštěstí se stalo v propasti č. 4.

Poté již z bunkru vyjdete ve velké jeskynní prostoře - v Medvědí síni. Zde po levé straně můžete přes zábradlí nakouknout do odhalené části puklinovité propasti a na protější straně spatřit méně nápadné dvě ústí propasti č. 3, kde zanechaný žebřík napovídá, že zde jeskyňářské bádání ještě neskončilo.

V jednu chvíli průvodce zhasne světla a bude vám puštěna audiovizuální šou, kdy bude prostora postupně nasvěcována různobarevnými LEDkami a k tomu uslyšíte tajemné zvuky, dobře znázorňující např. kapky vody. Ke konci se ovšem dočkáte déletrvajícího ostrého blikání a hlasitých ruchů, což už mi bylo nepříjemné (a to nejsem epileptik).

Taktéž uvidíte model medvěda a lva jeskynního, kteří patřili k dávným obyvatelům Výpustku. Prohlídka pokračuje přes Škrapový dómek, kde spatříte dochovalou sintrovou výzdobu.

Na začátku Babické chodby se dozvíte, že i ve Výpustku jsou místa s krásnou krápníkovou výzdobou - v turistům nepřístupné části zvané Polákův či Salmův Výpustek. A pokud vás zajímají legendy, jejichž pravdivost je obtížné dokázat, pozorně poslouchejte průvodcův výklad o spodních patrech jeskyně zvaných Urbánkův Výpustek. Od něj existuje mapa, ale vstup byl zřejmě zasypán při válečných úpravách jeskyně a od té doby nebyl nalezen. Součástí Urbánkova Výpustku má být i jezero o délce 128 metrů. Dochovalá mapa však neobsahuje měřítko ani orientaci, takže lze jen spekulovat, kde přesně se nacházel propasťovitý vstup a jak jsou prostory vůči sobě umístěny.

U pozůstatků Kotelny si můžete všimout Horního vchodu, kterým bylo do jeskyně dopravováno uhlí. Pozornému oku neunikne, že tato prostora byla původně patrová. Na očouzeném stropě si můžete všimnout černobílých vzorů - tvořených kalcitem a sazemi.

Poslední velkou prostorou na prohlídkové trase je Jindřichův sál (zvaný též Jindřichova nebo Heinzova síň). Zde kromě jezírka a pohledu do strojovny krytu s agregáty naleznete infopanely a předměty zobrazující využití jeskyní člověkem v průběhu dávných dob. Od průvodce se např. můžete dozvědět více o známém Wankelově nálezu rituálního pohřebiště v jeskyni Býčí skála.

Po 75 minutách vyjdete z jeskyně opět na denní světlo. Mladé maminky v naší skupině si nahlas oddechly, že "konečně východ". Ono jít do jeskyně jen v krátkém rukávu, byť je venku horké léto, není příliš moudré - v jeskyni mimo bunkr je teplota jako v jiných jeskyních - kolem 8 stupňů. Venku jsem si p. Polákem ještě popovídal o speleologických tématech, což by už asi maminky nedaly ;o).

Na závěr je vhodné dodat, že malé děti v naší skupince se při úvodní přednášce nudily a nevydržely bez zlobení stát na místě v uzavřeném prostoru, kde je u skupinky o 20 lidech opravdu hlava na hlavě. Být rodičem bych zvážil, zda s sebou menší děti na klasickou prohlídku vůbec vezmu. Návštěvu jeskyně doporučuji zejména zájemcům o vojenskou tématiku či o historii nebo archeologii. A pro příznivce legendy Urbánkova Výpustku dodám, že jeho mapka se v areálu též vyskytuje - zeptejte se průvodce :o).

Prohlídková trasa Výpustkem se postupně rozšiřuje - např. v době mé návštěvy přibyl u východu z jeskyně pohled do jedné z propastí přes mříž v chodníku - zde se průvodce můžete zeptat, co legendy praví o kostře muže, která v propasti kdysi byla nalezena. A jeskyňáři nezahálejí ani v částech mimo prohlídkovou trasu - v roce 2012 v části Salmův Výpustek objevili nový dóm, nazvaný Janin.