Rozhledna Akátová věž a okolí Blučiny

Kdybychom měli žrout času zvaný Facebook, pro dnešní den by Majdin profil hlásal "Silná migréna", zatímco u mě by se dalo vyčíst "Chci na výlet". Naštěstí u nás přes víkend byla kámoška Monika, která pak jela autem do Židlochovic. I vydal jsem se s ní - do obce Blučina. Plánem pro dnešní den je projití naučné stezky Krajinou Výhonu, která vytváří okruh mezi Blučinou a Židlochovicemi.



Z auta jsem vystoupil za náměstím v Blučině a před kostelem jsem se dal vlevo do úzké uličky, kterou prochází zelená značka. Toto místo je i začátek naučné stezky. Po chvíli ale zelená značka odbočila na hrozně vypadající stezku a ještě k tomu pěkně do kopce - i řekl jsem si, že vyzkouším kvalitu OSM map a půjdu po neoznačené stezce pořád do kopce.

Přesně dle mapy jsem i 2x odobočil a už jsem vyhlížel rozcestník Skalky, u kterého bych se připojil na původní cestu. Po chvíli jsem zjistil, že jdu sice správným směrem, ale o několik metrů níže - pod jakýmsi valem, kde cesta najednou skončila :o). Musel jsem se vrátit trochu zpět doleva, kde jsem se napojil na val a došel ke zmíněnému rozcestníku, kde se od sebe oddělují zelená a žlutá značka.

Vydal jsem se z kopečka dolů po žluté, která mě má dovést ke studánce V Nových horách. Tato stezka je jílovitá a značně rozbořená od koňských kopyt (rozdupané kobylince pomineme ;o) - takže po dešti bude asi hodně patlavá až neschůdná.

 

Potěšilo mě, že studánka je v dobrém stavu a podle místních je voda prý pitná (což jsem raději nezkoušel, ale viděl jsem je, jak si ze studánky berou vodu do konví). Vedle studánky roste strom s dutým kmenem a když se na fotografii kmene pozorněji zadíváte, uvidíte ve stromu sedět plešatého ufouna, který na mě ukazuje fakofáka!

Pokračoval jsem do kopce po žluté značce a na panelech naučné stezky si četl archeologické a botanické zajímavosti o krajině Výhonu. Občasným pohledem vpravo se dala v dálce tušit přítomnost Brna, ale jako naschvál byl dnes opar a do dálky nebylo vidět. Po chvíli jsem odbočil vlevo na udržovanou cestu, na kterou mě nasměroval ukazatel k rozhledně Akátová věž. Pořád jsem stoupal do kopce a opět jsem se za chvíli napojil na zelenou značku. To už jsem "ji" v dálce uviděl.



Akátová věž je mladá rozhledna - byla postavena teprve v roce 2009 na kopci Výhon. Měří 18 metrů a na vrchol vede 76 schodů. Rozhledna je volně přístupná a vedle ní se nachází i přístřešek, ve kterém je možné sníst své zásoby u stolu s lavicemi. K rozhledně se dá dostat i autem směrem od dálnice D2 a odbočit vlevo před začátkem Blučiny - ovšem je tam zákaz vjezdu, který hodně lidí porušuje. Při naší minulé návštěvě Výhonu si sem vyjelo spoustou aut osazenstvo nějaké svatby.

 

Kvůli mlžnému oparu ale byla velice špatná viditelnost - sice jsem po vyšplhání na rozhlednu udělal více fotek, ale ukážu vám jen jednu - pohled směrem na Židlochovice. Dále holt vidět dnes nebylo.



Zpět do Blučiny jsem šel po zelené značce. Překvapilo mě, kolik potkávám rodin s dětmi - ale postupně jsem pochopil, že kromě rozhledny jsou na zelené stezce i další lákadla. Začalo to posedem a krmelcem, níže v kopci pak byl i větší posed (na fotografii níže) a stezka se dále klikatila mezi vinicemi. Na počátku Blučiny jsem míjel i dva pěkné kříže.

 

"V kříži je spása", hlásala cedule. Pomyslel jsem si, že mojí spásou by byly staré prošoupané tenisky, neboť v nových polobotkách už se po 6 kilometrech začínaly ozývat chudinky nohy.

Seběhnul jsem prudší kopeček zmíněný na začátku putování a došel na místo, kde jsem cestu začínal. Ovšem čekala mě ještě druhá část výletu - pěší pochod domů, taktéž o délce 6 km. Poslední kilometry cesty už jsem šel po tmě, naštěstí po dobře vyasfaltované cyklostezce.