Holštejnsko (1. část) - zřícenina hradu Holštejn s jeskyní Hladomorna

Poprvé v březnu 2012 se teploty vyšplhaly nad 20 stupňů a celý víkend svítilo slunce. Den jako stvořený pro návštěvu obce Holštejn a jejího okolí - se zříceninou hradu Holštejn, jeskyní Hladomorna, propadáním Stará a Nová Rasovna, studánkou Na Troubkách... Kvůli velkému počtu fotografií jsem reportáž rozdělil na 2 části.



Auto jsme odstavili na parkovišti na začátku obce Holštejn. Toto parkoviště vidíte na levé části mapky, která zobrazuje okolí Holštejna a trasu našeho výletu, který vedl po červené značce a z části zkratkou přes louku (fialová čára). Pravá část mapky ukazuje v detailu odbočky k jednotlivým přírodním úkazům, které jsme navštívili.

Pokud do Holštejna jedete poprvé, nelekněte se průjezdu po pontonovém mostě - rychlost na něm je omezena na 20 km/h a most působí, jako by se měl každou chvíli pod vaším autem propadnout. Zvuk auta projíždějícího přes most lze slyšet po celém údolí. Na mapce tento most vidíte zakreslen nad propadáním Nová Rasovna. Není zde však kde zastavit a vyfotit si propadání zvrchu, pokud nechcete blokovat ostatní auta.

V obci jsou rozcestníky na každém rohu a není tak problém najít cestu "k hradu". Z více směrů se můžete napojit na červenou značku a jít na jih směrem k z dálky viditelnému skalnímu masívu. Když se podíváte nahoru na skály, uvidíte zbytky opevnění hradu Holštejn.




Po zdolání rozbahněné cesty dole uvidíte nízký otvor ve skále. Na informačním panelu se dočtete, že jde o jeskyni Hladomorna, nazývanou též Lidomorna. Jeskyně má šířku 35m, délku 25 a výšku 17m a je volně přístupná. Jak název napovídá, sloužila jako hradní vězení a byla spojena příkrou chodbičkou s hradem. Při průzkumech jeskyně byly nalezeny součásti středověkých oděvů a lidské kosti.

   

Také vám vstup do jeskyně připomíná zmenšeninu jeskyně Pekárna? Hurá na průzkum. Baterka je zde nutností - denní světlo sice osvětluje zadní stěnu jeskyně, ale to nám moc nepomáhá, neboť vnitřní prostory jeskyně jsou umístěny níže - takže už kousek za vchodem si musíte svítit pod nohy. Podobně jako v Pekárně i zde je povrch posetý kameny, které navíc díky kapající vodě mohou klouzat.

   

V Hladomorně krápníkovou výzdobu nenajdete, obdivovat však můžete různobarevné náteky. Za jarního tání může být jeskyně vyzdobena krápníky z ledu - během naší návštěvy jsme však nalezli jen několik zbytků ledových jezírek.

Doporučuji postupovat kolem levé zdi jeskyně. Mezi kameny postupně sestoupíte na dno jeskyně. V levém zadním rohu jeskyně si posviťte nad sebe - uvidíte veliký balvan, který vám visí nad hlavou. Ti odvážnější pod ním projdou do chodbičky - která ovšem nikam nevede. Postupujte podél zadní stěny jeskyně, až dojdete k pravému zadnímu rohu - ten má tvar písmene "A".

   

Jeskyně je obývána netopýry - na žádného jsme však nenarazili, ticho jeskyně narušovala jen kapající voda. Po pár snímcích jsme se opět podél zadní a levé stěny vydali ven z jeskyně. Ruce mi během pobytu v jeskyni pěkně prokřehly.

Pokračovali jsme do kopce po červené značce - typickou krasovou krajinou posetou mnoha skalními bloky. Za chvíli na nás vykoukla část zříceniny hradu Holštejn - hradní věž. Došli jsme až k rozcestníku, kde jsme po "červené hradové" vystoupali až na planinu, na které se hrad rozkládal.

   

Nevěřte lidem, co na netu píší, že se holštejnskou zříceninu nevyplatí navštívit. K vidění je toho stále mnoho - velké části obvodových zdí, podle kterých můžete odhadnout velikost hradu a také tajemný otvor překrytý mříží - že by tudy nebozí vězni byli házeni do Lidomorny?

   

Barterkou jsem zjistil, že otvor hluboko nevede - je ucpán větvemi a spadaným listím. Na infotabuli u Lidomorny jsem se sice dočetl, že hrad v roce 1278 vystavěl Hartman z Holštejna a že hrad zanikl počátkem 16. století, ale o významu otvoru se tam nepíše. Na internetu jsem však dohledal, že by to skutečně měl být někdejší vstup do Hladomorny - o studnu nejde, voda prý byla na hrad přiváděna z okolí Šošůvky.



Z hradu jsme se vydali dolů po skalních schodech - prohlédnout si propadání potoka Bílá voda, známá pod názvy Stará a Nová Rasovna. Jaké přírodní krásy na nás v těchto místech čekaly, si můžete přečíst v 2. části reportáže.