Vyjádření Antonína Tůmy (správa CHKO Moravský kras) k článku o Ruské stráni

Před 9 měsíci jsem na web umístil své dojmy z návštěvy Ruské stráně v Moravském krasu, kde jsem hledal trasu naučné stezky, která do 90. let minulého století procházela Josefovským údolím a vedla i kolem Morozovovy vyhlídky a Partyzánské jeskyně, v podobě žluté a červené turistické značky.



Jelikož místa popisovaná v článku leží z části na území NPR Býčí Skála, konzultoval jsem tehdy obsah článku i se známým jeskyňářem operujícím v této lokalitě a na jeho doporučení jsem mimo jiné zmínil i zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, aby článek nepůsobil dojmem, že v krasu je možné lézt, kamkoliv si člověk zamane.

Koncem února 2013 mi přišel e-mail od Antonína Tůmy ze správy CHKO Moravský kras. Naše korespondence se od článku postupně přenesla k problémům s ochranou přírody v krasu a skončila u osob, které na ni dohlíží - "strážců" a jejich pravomocí. Jelikož mohou být tyto informace zajímavé pro všechny návštěvníky krasu, přináším naše mejly v nezměněné podobě.

Dobrý den,

seznámil jsem se s vaším článečkem na netu http://mapygarmin.wz.cz/vylet_ruska_stran.php, kde svým popisem výletu zvete veřejnost k návštěvě Ruského kříže a Partyzánské jeskyně. Protože zmiňujete zákon č. 114/1992 Sb., jste zřejmě znalec ochrany přírody. Běháním po svazích Josefovského údolí a po zrušených turistických cestách jste ovšem citovaný zákon důsledně porušil. Připomeňte si základní ochranné podmínky pro národní přírodní rezervace (Vámi popisované jeskyně a kříž leží NPR Býčí skála). Tímto děkuji za upozornění, že turistické značení nebylo důsledně odstraněno. Bylo by dobré, kdyby jste svůj článek stáhl z internetu a napříště omezení ochrany přírody respektoval (tabulky se státním znakem a nápisem "národní přírodní rezervace" jste jistě nepřehlédl). Svahy údolí jsou určeny ke klidu, nikoliv k návštěvě turistů.

Děkuji za pochopení.

RNDr. Antonín Tůma
vedoucí strážní služby
Správy CHKO Moravský kras

Dobrý den, děkuji za názor k mému článku. Považuji se za člověka, který má přírodu i jeskyně hodně rád. Jsem však příznivcem osvěty, nikoliv represe. Pokud daná trasa z Jelence ke kříži do 90. let byla součástí značené stezky a po letech vypadá její spodní část pořád stejně, horní je navíc rozježděná od lesní mechanizace, pak nepředpokládám, že by značení bylo zrušeno z důvodu nového přírodního jevu, který by zasluhoval přísný zákaz vstupu.

K rušení starého značení - jde o zbytečný zásah do kůry stromu, už jsem viděl i kůru odstraněnou včetně kambia a nijak nezapravenou, vydlabaný čtverec napadený chorobou. Toto nedělá správě CHKO dobrou vizitku. Spíše bych se zaměřil na omezení náhodného bloudění turistů na hranici NPR v místech, kde někdo zrušil platné značení - jako v mém článku uvedený úsek modré značky pod Jelencem, kde chybí značení právě u rozcestí, kde širší cesta pro lesní stroje pokračuje z kopce směrem ke kříži a modrá značka má odbočit vlevo.

K zajímavým místům v krasu se snažím uvádět cesty, které jsou obecně známé v podobě lesních stezek a neobsahují náhodné "běhání po svazích" ve snaze najít cíl s utajenou trasou. Nedělejme si iluze, že turista, který z dálky Ruský kříž spatří, se k němu nebude snažit dostat - tak ať to aspoň udělá bezpečně a po lesní cestě. Svým průchodem po trase bývalého značení zákon neporuší - viz §63, odst. 2 zákona č.114/1992.

Co bych navrhnul organizacím zabývajícím se ochranou přírody - formou srozumitelnou i dětem vysvětlit, proč určitou činnost nemají provádět. Např. rozdělávání ohně v jeskynních portálech (typicky Pekárna). Nevím, jestli je tam na infopanelech vyznačený nějaký zákaz této činnosti, ale asi tam není vedle ohniště nakresleno (ne složitě napsáno), že v jeskyni přes zimu spí netopýři a mohou se "udusit". Rodiny s dětmi se často diví, když jim tuto informaci řeknu.

Nevadilo by vám, kdybych text vašeho emailu s mojí odpovědí uveřejnil pod článkem? Moje výlety z Moravského krasu jsou čteny zejména jeskyňáři a zajímal by mě i jejich názor - v řadě publikací o jeskyních určených laické veřejnosti se též píše o objektech ležících mimo značené cesty - zrušíme tyto publikace, aby tam náhodou někdo nevlezl?

S pozdravem Dave Luv

Dobrý den,

děkuji za obsáhlou odpověď. Odpovím komentářem.

O represi nebyla v mém mejlu žádná řeč, nicméně máme v Moravském krasu k dispozici fungující strážní službu.

Zrušení značení na Ruský kříž platí na mnoho let, mechanizace je tam krátkodobě pro potřeby lesnictví. Takže jde o stav klidu v rezervaci v dlouhodobém horizontu, když tam už dávno lesáci nebudou pracovat. Nicméně se díky Vašemu článku na tuto oblast hned na jaře zaměříme. Samozřejmě nebudeme poškozovat stromy při odstraňování starého značení. Ruský kříž, pokud nebude propagován, tak většina turistů k němu nezamíří, protože o něm ani neví. Těch pár jedinců, kteří k němu přece jenom nelegálně zamíří, pak přírodu, doufejme, vážně nepoškodí. Kromě klidu v národní přírodní rezervaci jde především o sešlap vegetace a půdy na skalách a svazích.

§63 ze zák. č. 114/1992 Sb. jste si vyložil neúplně - v tom odst. 2 se píše, že jste povinen dodržovat při průchodu krajinou obecně závazné právní předpisy - tím je zrovna zákon č. 114/1992 Sb. a jeho §29 odst. d) - cituji zkráceně: v národní přírodní rezervaci není dovoleno vstupovat mimo vyznačené cesty. K Ruskému kříži již není vyznačená cesta! Zdůrazňuji, že omezení vstupu mimo značené cesty platí jen v národních přírodních rezervacích a také v I. zónách národních parků.

Vysvětlení zákazů a omezení - ano, to máte velkou pravdu a je to důležité. Naši strážci toto běžně dělají místo represí (i když někdy je i pokuta nutná). Je to o výchově, bohužel v současné době je z finančních důvodů výchova nejvíce omezovanou oblastí v ochraně přírody. Váš návrh beru jako velmi důležitý námět pro naši další přípravu informačních panelů a cedulí do terénu. Skutečně převažují zákazové informace bez dalšího jednoduchého zdůvodnění. Nicméně některé zákazy chování lidí v přírodě by vzdělané společnosti měly být srozumitelné i bez vysvětlujících či zdůvodňujících dodatků. Např. oheň v portálu jeskyně a následné rozfoukání neuhašených uhlíků po odchodu lidí a nebezpečí požáru lesa, odhazování odpadků v přírodě ...

Konkrétně k ohništím v jeskyni Pekárna (jeskyně je národní přírodní památka a její okolí je přírodní rezervací) a vůbec ohně v portálech jeskyní - v zimě tam o zimující netopýry skutečně často jde, ale jde i o černění stěn jeskyně od dýmu a plamene, což je poškozování původního stavu jeskyně, a o popel, v případě jeskyně Pekárny o dost velké množství popela, které rovněž mění dochovaný stav jeskyně a před jeskyní zásadně mění půdní složení a následnou vegetaci. A opět nebezpečí požáru lesa. A také pro oheň nedovolený sběr nebo kácení dřeva v rezervaci a při této činnosti opět pobíhání v rezervaci po lese, sešlap vegetace a půdy a rušení živočichů. Zdržování lidí u ohniště často znamená odpadky ...

S uveřejněním naší korespondence souhlasím.
S pozdravem

RNDr. Antonín Tůma
vedoucí strážní služby
Správy CHKO Moravský kras

Dobrý den, i já děkuji za odpověď. Náš rozhovor bych vydal jako samostatný článek, protože obsahuje hodně užitečných informací pro všechny návštěvníky krasu.

Patřím k odpůrcům rozdělávání ohně v krasu, o jeskynních vchodech nemluvě. Je škoda, že si plno lidí špatnost tohoto počínání neuvědomuje. Zde by právě mohla pomoci prevence určená pro děti, např. infopanel s pohyblivými částmi dole, hravou formou znázorňující rizika ohýnků i očouzené stěny, či panel typu "najdi 10 rozdílů".

Chtěl bych se zeptat na ony "strážce". Během svých návštěv krasu jsem dosud žádného nepotkal. Jak je takový strážce označen (jak vypadá jeho průkaz) a jaké jsou jeho pravomoci? Předpokládám, že nemá status veřejného činitele a že se jedná o dobrovolníky, kteří tuto kontrolu krasu vykonávají ve svém volném čase.

Bolestným tématem krasu jsou odpadky a ohniště zejména ve známějších jeskyních. Doporučoval bych umístění odpadkového koše u odpočívadla před Ochozskou jeskyní - možná pak ubyde i nepořádek hromaděný v Křížově jeskyni. Strážcům bych doporučil častější kontrolu míst, kde vlivem trampingu může docházet ke škodám na netopýří populaci i sintrové výzdobě - typicky všechna ohniště v Jáchymce.

S pozdravem Dave Luv

Dobrý den,

takže ještě doplňuji:

Strážci resp. stráž přírody je viditelně označena na levém rukávu nášivkami "strážce" a znakem zřizovatele, což v našem případě je Správa CHKO Moravský kras, ale může to také být krajský úřad některého kraje pro působnost mimo CHKO a NP. Dále strážce nosí služební odznak se státním znakem a vždy se prokazuje služebním průkazem s fotografií. Další nášivky na oděvu a případně čepici strážce mají doplňkovou informační funkci a nejsou povinné.

Stráž přírody je oprávněna zjišťovat totožnost osob, vstupovat na cizí pozemky, udělovat pokuty, zastavit rušivou činnost, zadržet ke zjištění totožnosti osobu a požadovat součinnost Policie ČR a obecní policie. Stráž přírody má statut úřední osoby (dříve veřejný činitel) a z tohoto titulu požívá její ochrany.

Stráž přírody může být profesionální nebo dobrovolná, což se však na označení na oděvu nerozlišuje, protože všichni strážci bez rozdílu dělají stejné zkoušky a všichni jsou svým zřizovatelem každých 5 let znovu stejně přezkušováni a jsou na ně kladeny stejné kvalifikační nároky. Dobrovolní strážci vykonávají strážní činnost pochopitelně ve svém volném čase bez nároku na odměnu.

Činnost stráže přírody je vůči návštěvníkům přírody především informační a výchovná, strážci mohou v přírodě vykonávat také různá pozorování nebo provádějí údržbu informačního systému (obecně cedulky a naučné panely) a dozorují dodržování předpisů o ochraně přírody, což jsou kromě zákonů také vyhlášky konkrétních zvláště chráněných území, a kontrolují konkrétní subjekty, kterým byly uděleny různé výjimky ze zákona a z vyhlášek za stanovení přesných podmínek ochrany přírody (např. speleologům výzkum jeskyně, horolezcům horolezecký terén).

Zdraví
RNDr. Antonín Tůma
vedoucí strážní služby
Správy CHKO Moravský kras

Leták, který možno publikovat s tím, že tam chybí ve výčtu CHKO Český les a že informace o sídle, webových stránkách a kontaktech Asociace strážců přírody ČR jsou již neaktuální (aktuálně: http://strazprirody.cz/)

Poděkoval jsem za odpověď a podíval se na web strážců přírody (odkaz nad letákem) - lze tam nalézt mimo jiné i zajímavou příručku o asertivní komunikaci.