Kostelík a Jáchymka - volně přístupné jeskyně Moravského krasu

Pokud patříte mezi nadšence, kteří rádi vymetou kdejakou díru :o), zde je můj první tip. Že je Kostelík volně přístupný znamená, že se do něj můžete vydat bez rizika, že se nedostanete dovnitř.

 

Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu jen asi 500 metrů od známé lokality Býčí skála. Jeskyni kdysi vytvořil Křtinský potok, který v současnosti protéká výrazně níže u silnice - podívejte se na mapku.

Pokud přijíždíte autem, doporučuji zaparkovat podél silnice před Býčí skálou (lépe to nejde) a od Býčí skály pokračovat vpravo do kopce po modré turistické značce, která po projití Kostelíku pokračuje dále do Křtin a začíná v Adamově.

Pokud se na začátku stoupání chcete vyhnout kopřivám, někdo již prošlapal zkratku, která asi v polovině palouku napravo od Býčí skály vede přes kamenné schody. Za okamžik již pěkně stoupáte kvalitní lesní cestou občas posetou kameny či protkanou kořeny stromů. Po chvíli se vám vstup do jeskyně ukáže v plné kráse:



Kostelík je průchozí jeskyně s vysokým portálem, proto je po celé své délce (asi 30 metrů) krásně osvětlený sluncem. Baterku nepotřebujete. V jeskyni se v jižní stěně nachází nenápadný vstup do systému plazivek - děti bych zde proto nenechal pobíhat bez dozoru. Pro dospělého může pokus o návštěvu plazivek skončit šprajcnutím - jisté místo na začátku už nachytalo více lidí.

V okolí Býčí skály existuje ještě mnohem větší volně přístupná jeskyně - Jáchymka. Tato jeskyně má již více pater a bez pořádné baterky si ji neprojdete. V úplné tmě tam můžete snadno spadnout do některé z děr.

Jáchymka leží asi 700 metrů od Býčí skály - na opačnou stranu než jeskyně Kostelík. Dostanete se k ní od Býčí skály po modré turistické značce, tentokrát směrem na Adamov.



Většina starších map vás k Jáchymce od Býčí skály žene bahnitým pásem lesa. Pokud zrovna nemilujete rochnění se v blátě, řiďte se mou mapkou - nejprve modrá značka vede po silnici směr Adamov a za zatáčkou se nachází rozcestník přímo u vývěru Jedovnického potoka. Toto místo napravo od silnice určitě stojí za shlédnutí.

Pak přejděte silnici a pokračujte přes louku do lesa - modrá značka je tu společná se zelenou značkou naučné stezky Josefovského údolí. Cesta pokračuje lesem mírně do kopce.

Podobně jako Kostelíkem, i Jáchymkou stezka přímo prochází. Tedy jejím spodním patrem, které je osvíceno puklinami ve zdi a ve kterém jsou četné komůrky, do kterých musíte vlézt po čtyřech. Děti nikam nenechávejte lézt samotné.

 

Pokud se do jeskyně podíváte ze směru od Adamova (jako je tomu na obrázku výše), hned po pravé ruce následuje vstup do hlavního dómu jeskyně. Již pár metrů od vstupu zde nevidíte vůbec nic. Obyčejná baterka, kterou si svítíte na klíčovou dírku při cestě z hospody, vám tu opravdu stačit nebude.

 

Po levé straně hlavního dómu je svah, jehož přítomnost jen tušíte. V jednom místě je asi půlmetrová jáma, proto při výstupu dávejte pozor. Po zdolání svahu se už rovnou chodbou dostáváte na střední úroveň jeskyně, ze které vedou schůdky se zábradlím do nejvyšší části - velké prostory zvané Síň světla. Skalní průrva pěkně osvětluje vršek jeskyně - bohužel z této části nemám fotky, neboť jsme neměli použitelnou baterku, takže Majda zůstala dole a cvakala mi bleskem na cestu ;o).

Pokud v jeskyni zůstanete chvíli tiše stát, můžete slyšet tajemné zvuky, které dávají tušit přítomnost netopýrů někde u stropu jeskyně. V úplné tmě je to mrazivý zážitek.

Proč se vlastně jeskyni říká Jáchymka? Kdysi v ní léta žil poustevník Joachim. Docela ho obdivuji, v té tmě musel mít velkou spotřebu svíček :o). Ale pěkný výhled z jeskyně mu tu tmu vynahradil.



Za pár měsíců jsme se do Jáchymky vydali znovu a prošli i zbytek jeskyně.