Dům přírody Moravského krasu

V létě roku 2015 přibyla v Moravském krasu nová atrakce. Jde o Dům přírody, nacházející se kousek od Skalního mlýna - u odbočky na Kateřinskou jeskyni spatříte novou, podivnou dřevostavbu.



V Brně jsem jednoho zářiového rána nasedl na vlak (linka R2 nebo S2 IDS JMK) a dojel do Blanska. Ve směru z Brna vystoupíte v Blansku na "hlavním nádraží", tedy na 1. stanici ze dvou. Před staniční budovou se dáte vlevo přes most na autobusové nádraží, kde z 6. nástupiště odjíždí krasobus, neboli linka 226 IDS JMK na Skalní mlýn.

Nezapomeňte se v jízdním řádu podívat na různé poznámky pod čarou - krasobus jezdí jinak v sezóně než ve zbytku roku. Dokonce se lišily jízdní řády na webu a ty vylepené na zastávkách, ač měly stejnou platnost. Při tomto výletu jsem zbytečně šlapal cestu zpět pěšky do Blanska, protože spoj, který měl dle JŘ na zastávce jet až od konce září, kupodivu kolem mě profičel i v půlce září ;o). S koncem září je četnost spojů linky 226 značně okřesána - funguje jediný spoj brzy ráno směr Skalní mlýn a 2 spoje odpoledne zpět do Blanska.

Doporučuji návštěvou Domu přírody spojit s návštěvou Punkevních jeskyní. Na Skalní mlýn jsem dorazil v 10 hodin a hned jsem si v informačním centru koupil jeskyňářskou vstupenku zdarma do Punkevek na půl jedné - počítal jsem, že v Domu přírody se zdržím zhruba 2 hodiny. Proč zrovna tyto časy, pochopíte záhy. V sezóně se vyplatí si lístky do Punkevek rezervovat předem e-mailem, k dostání pro aktuální den jsou obvykle jen brzy ráno.

Ze Skalního mlýna jsem došel na křižovatku, kde se oddělují cesty k Punkevní a Kateřinské jeskyni - po pravé ruce si nelze Domu přírody nevšimnout. Došel jsem blíže a zaujal mě venkovní exponát - model krasových vod, neboli interaktivní věcička, kde ručními čerpadly vháníte vodu do mraků a padající déšť se přes závrty noří do země a vychází ven ve vývěrech. Model pro svou šedou barvu působí nedokončeným dojmem a bez nějakého popisu spíše nalézá účel v zabavení dětí taháním za rukojeť pumpy. Pro děti je v objektu k dispozici i vnitřní herna, vstup do ní není podmíněn návštěvou expozice.



Vstoupil jsem do útrob Domu přírody a prohlédl si vstupní halu. Nachází se zde pokladna, kde si kromě vstupenek do expozice můžete zakoupit i nějakou tu literaturu. Ovšem ceny knih zde jsou nestandardní. Zatímco knihu Jeskyně (edice Chráněná území ČR, svazek XIV) pořídíte v nedalekém infocentru na Skalním mlýně za 550 Kč, zde stála... 700 Kč.

Co hodnotím velice kladně, je personál. Obě děvčata byla ochotná a šlo poznat, že je práce baví. Vyptával jsem se asi jako každý turista, co v objektu uvidím a jak funguje kino. Zjištěné informace shrnu takto: základní vstupné pro dospělou osobu je 40 Kč. Otevírací doba je v dubnu až září 9-17h. Mimo tyto měsíce jen v 10-16h a v pondělí zavřeno. Člověk může v objektu strávit libovolnou dobu a v 11 nebo 15 hodin se zúčastnit promítání 3D filmu v kině, které je součástí objektu. Na webu Domu přírody se lze dočít, že promítání je i ve 14h - to je ale v rámci komentované prohlídky, která je pro min. 10 osob, stojí 70 Kč a probíhá v sobě 13:30 - 14:30, přičemž po tuto dobu je expozice pro běžné návštěvníky uzavřena. Opravdu jsem v tuto dobu viděl desítky lidí stát venku, pod tou vysokou střechou na úvodním obrázku.

Rodinné vstupné činí 100 Kč. Vstup zdarma je pro děti do 5 let a kdo další má vstup zdarma? Ač to není na webu uvedeno, i jeskyňáři mají po předložení průkazky toto privilegium, což můžu potvrdit jako člen České speleologické společnosti.

I vstoupil jsem do expozice v přízemí. Přivítala mě kruhová prostora s řadou dotykových displejů, kde si člověk může navolit výklad z oblasti geologie, každý displej obsahuje jiné období (prvohory až čtvrtohory). Sál je v přítmí a občas se na stropě rozsvítí barevný reflektor - což mě jako obrýleného tvora iritovalo, protože to ostré světlo se mi od brejlí odráželo do očí a musel jsem si stínit rukou, abych mohl číst displeje.



Humorné situace nastávají, pokud je návštěvníků více a každý si pustí výklad na jiném panelu - je to jako poslouchat více televizních kanálů zároveň. Ačkoliv podle děvčat je zatím návštěvnost nízká a objekt ve všední dny navštíví jen pár lidí, o víkendu v polovině září se jich tu během mé návštěvy ukázalo několik desítek. Na panelech můžete otestovat své geoznalosti - jako nejeskyňář bych se asi moc nechytal ;o).

Z centrální místnosti s panely vedou průchody do dalších místnůstek, tematicky laděných, opět s interaktivními exponáty. V jedné si na dotykáči můžete počíst o objevování jeskyní Moravského krasu (časové období se volí tažením ukazatele vespod obrazovky, což každému nemusí být zřejmé na první podhled). V další si na sadě minipanelů můžete počíst o jednotlivých druzích netopýrů či se podívat na život člověka v jeskyních v pradávných dobách.



Jedna technická vychytávka mě velice zaujala. Šlo o průhledný displej, za kterým je model krápníků. Na displeji je před tento model promítán život krápníku, což vyvolává dojem holografie. Původně jsem myslel, že je obraz jen promítán na sklo, ale žádný projektor jsem nenašel, a to jsem tento exponát, strop i blízké okolí prohlédl ze všech stran.



Po dostatečném pokochání se všemi moderními udělátky a projití všech místností jsem se po schodech vydal do horního patra. Zde je místa o poznání více - jediná velká prostora je po obvodu lemována infotabulemi (některé zajímavé věci jsou schovány z jejich druhé strany) a uprostřed je velký stůl, který prý má umožňovat prohlížení map a jiné interaktivní činnosti.

Ovšem stůl byl tuhý, mám-li použít výraz počítačníků. Ač by zřejmě stačilo provést restart počítače, podle děvčat je nutné zavolat dodavatele technologie na servis - takže největší z exponátů jsem v akci neviděl. Zatímco spodní patro bylo převážně zaměřeno na neživou přírodu, v horním patře se to hemží rostlinami a živočichy. Od průvodkyně jsem dostal základní informace jak na začátku prohlídky spodního patra, tak i po objevení se na horním patře. Dobře vymyšlený systém, návštěvníci tak nezůstávají na patře sami.

To už se blížila 11. hodina, takže jsem sešel po schodech dolů do druhé části přízemí, kde se nachází kino a WC (WC bylo během mé návštěvy mimo provoz, což je docela průser, když na to člověk přijde až když vejde dovnitř pár minut před promítáním ;o). Kino může člověk navštívit i mimo dobu oficiálního promítání 3D filmu a sám si pustit 1 ze 6 nabízených filmů, které nejsou 3D. Do sálu kina jsem vstupoval jako první a jelikož bylo zhasnuto, šátral jsem po stěnách, abych našel vypínač. Ten se nekonal - resp. máme moderní dobu, takže žádný páčkový vypínač, světlo se ovládá točítkem na zdi, které po hmatu ve tmě spíš připomíná termostat topení.



V sále se nás sešlo asi 10. Dostali jsme 3D brýle (univerzální velikost, dají se nasadit i přes klasické brýle, po promítání se musí vrátit) a byl nám promítnut dokumentární 3D film o Moravském krasu, který trval cca 25 minut. Osobně bych film o pár minut sestříhal. Malé děti se začaly nudit už po pár minutách, takže doporučuji rodičům zvážit, zda s dětmi jít shlédnout tento 3D dokument. Po skončení projekce se lidé rozprchli, já však v sále zůstal a pustil jsem si film č.5 - o objevování Amatérské jeskyně. Šlo o starší dokument evidentně stočený z VHSky, některé informace v něm již jsou déle neaktuální. Ale jeskyňář se vždy rád podívá :o). Zde se nabízí náhradní program pro rodiny s dětmi - 3 z nabízených filmů jsou v duchu pohádek.

Časový odhad mi vyšel - prohlídka expozic včetně shlédnutí 2 filmů mi zabrala 2 hodiny. Zůstal bych i déle, ale musel jsem se dát na cestu k Punkevním jeskyním, aby mi nepropadl lístek. Jak Dům přírody Moravského krasu hodnotím? Velice kladně. Z pohledu turisty za 40 Kč dostanete spoustu informací a interaktivních exponátů, na kterých se vyřádí celá rodina. Jen doufejme, že návštěvníci postupně drahé dotykové panely nezničí. Z pohledu jeskyňáře jsem se moc nového nedozvěděl, a to ani na speleologicky laděných exponátech. A to jsem se těšil, že snad AOPK zužitkuje data z projektu JESO a nechá nás zájemce o veřejně nepřístupné jeskyně alespoň nahlédnout na nějaké fotografie či mapy míst, kam se řadový jeskyňář nedostane. Vzhledem k ceně mi to však žíly netrhá :o).

Problém vidím jen s pojmen zvaným sezóna. Už v září byly všechny stánky s občerstvením u Skalního mlýna zavřené, fungovala jen hotelová restaurace. Od října se k tomu přidá pro některé nemožnost dojet veřejnou dopravou - už zmíněný jediný bus na Skalní mlýn za celé dopoledne přijíždí o víkendu už před osmou hodinou, což návštěvníkům z Brna či Blanska nemusí tolik vadit, v říjnu ještě nedaleká Kateřinská jeskyně otvírá v 9 hodin. Ovšem pokud bydlíte kousek na jih od Brna jako já, od října se už do této části Moravského krasu nedostanete, pokud nechcete vyjíždět před 5. hodinou ranní či pokud neplánujete pěší výšlap směrem od Vilémovic přes Macochu.