Sloupsko-šošůvské jeskyně v Moravském krasu, skalní útvary u Sloupu

Počátkem září 2012 nastalo období pěkného počasí a jelikož jsme s Majdou měli dovolenou, rozhodli jsme se v pracovní den vydat do severní části Moravského krasu - do obce Sloup. Tamější jeskyně se stalagmitem Svícen ve znaku asi nemusím nikomu představovat.



Do Sloupu jsme přijeli od jihovýchodu po silnici č. 373. Na začátku Sloupu nejprve projedete kolem areálu historického hotelu Broušek s restaurací. V těchto místech si můžete všimnout otvoru ve skále - jde o vchod do šošůvské části sloupskošošůvských jeskyní. Pokračujte dále, až po pravé straně uvidíte velký otvor ve skále - jeskyni Kůlnu, obehnanou dřevěnou palisádou. O kousek dále už uvidíte správní budovu sloupsko-šošůvských jeskyní, nad kterou najdete parkoviště - které je nehlídané a zdarma.

Z parkoviště uvidíte široký portál Sloupských jeskyní za mostem s dřevěným zábradlím a vpravo od správní budovy vysoké skalisko zvané Hřebenáč, které je oblíbeným cílem horolezců a na jehož vrcholu se tyčí kříž.



Pokud jste ve Sloupsko-šošůvských jeskyních byli naposledy na školním výletě před desítkami let, budete zmateni spustou změn. Zejména faktem, že prohlídkové trasy jsou celkem 4, z toho jedna má 3 varianty ;o). Zatímco dříve se standardně chodila celá trasa sloupskou i šošůvskou částí jeskyní a jeskyně Kůlna byla přístupná mimo prohlídkový okruh, dnes se za běžnou trasu považuje "krátká trasa", která vede jen sloupskou částí jeskyní. Kůlna byla šachtou připojena do prohlídkového okruhu, proto ta dřevěná palisáda kolem jejího portálu. Posledním umělým zásahem v jeskyních bylo vytvoření šachty, která v šošůvské části spojuje Černou propast a Stříbrnou chodbu, což umožnilo i dlouhou trasu ukončit v jeskyni Kůlna.

Nyní tedy soupis všech variant prohlídkových tras a jejich cen pro rok 2012 v Sloupsko-šošůvských jeskyních:
1. trasa - krátká - výchozí trasa. Trvá 60 minut, stojí 100 Kč a projdete jí jen sloupskou část jeskyní - tedy neuvidíte symbol jeskyně Svícen.
2. trasa - dlouhá. Uskuteční se místo krátké trasy, jen pokud se sejde minimálně 10 zájemců, kteří mají o dlouhou trasu zájem. Trvá 100 minut, cena je 130 Kč a projdete jak sloupskou, tak šošůvskou část jeskyní.
3. trasa - historická. Velkou část roku je jen na rezervaci, prochází se při ní jen šošůvská část jeskyní a do jeskyně se vstupuje od hotelu Broušek (místo od správní budovy). Tato trasa má 3 varianty - normální prohlídku, prohlídku při baterkách a historickou, kdy je průvodce stylizován do role objevitele jeskyně. Všechny trvají 70 minut a stojí 120 Kč.
4. trasa - zážitková, novinka letošního roku. Koná se 2x denně pro 2-10 osob, zaplatíte 500 Kč za 3 hodiny pod zemí a můžete si hrát na jeskyňáře - za svitu čelovek (zapůjčených) a overalu (vašeho) sestoupíte na dno Stupňovité propasti a v řečištěm Sloupského potoka se dostanete na dno Nagelovy propasti a k Wankelovu jezírku.

V září začínají prohlídky vždy v celou hodinu mezi 9. - 16. hodinou. Náš příjezd jsme naplánovali na 11. hodinu, což se povedlo. Spočítali jsme návštěvníky čekající u pokladny - 5 lidí, 2 lidé se toulali v okolí, takže nás půjde 9. Zeptal jsem se ostatních 5 čekatelů, jestli mají zájem o dlouhý okruh - všichni měli, takže jsme si nikdo zatím nekoupili lístky a vyčkávali, jestli nedojedou další turisté. 2 zbylí návštěvníci si však zakoupili lístky jen na krátký okruh, prý by dlouhý nestíhali časově. Dost to nás ostatní mrzelo, protože už už to vypadalo, že by nám i v 9 bylo umožněno jít na dlouhý okruh. Takto jsme si tedy všichni museli koupit jen lístky na krátký okruh - nikomu se nám nechtělo čekat další hodinu, jestli se náhodou nesejde více zájemců o dlouhý okruh.



Příplatek za focení je ve všech jeskyních Moravského krasu 40 Kč. Jelikož se v jeskyních špatně fotí (blízké stěny jsou při použití blesku přesvícené a do vzdálenějších prostor už blesk nedostřelí; o focení bez blesku ze stativu nelze při běžné prohlídce vůbec uvažovat), rozhodl jsem focení v jeskyni vypustit - už i proto, že jsme šli jen krátkou trasu.

Prohlídka začíná Nicovou jeskyní. Pojmenovaná je podle nickamínku, který tvoří kašovitý povlak stěn. V dřívějších dobách mu lidé připisovali bájné vlastnosti a neváhali ho pojídat či přidávat do zubních past ;o). Na stěně si můžete všimnout podobizen dvou významných krasových badatelů - Jinřicha Wankela a Karla Absolona.

Dále sestupujeme do Eliščiny jeskyně. Jde o velkou prostoru nádherně vyzdobenou všemi formami vápence a spoustou krápníků a záclonových útvarů. Pozorné oko si všimne, že řada stalagmitů zejména v "objevitelském" svahu je uměle usazena. Zatímco Nicová jeskyně byla známa odnepaměti, do Eliščiny se v roce 1879 propadl místní občan právě v místě svahu (v jeskyni hledal, co lze odnést a zpeněžit - kromě krápníků to byly i kosti).

Nezbytnou součástí prohlídky asi už všech jeskyní v krasu je pouštění hudby - nás v Eliščině jeskyni čekala Vanessa Mae. A dočkal jsem se i tradiční jeskynní tmy - průvodce nám na chvíli zhasnul. Narozdíl např. od jeskyně Balcarky, kde tma není úplná kvůli červeným ledkám patřícím k řídícímu systému osvětlení zde žádný rušivý prvek nepůsobil a tma byla stoprocentní.

Prokopanou chodbou pokračujeme do Starých skal. Zastavujeme se v místě U řezaného kamene - kde nechal hrabě Salm odřezat dvě desky pro stoly rájeckého zámku. Pokračujeme Gotickou chodbou a přicházíme k první ze dvou velkých propastí, které se v Sloupských jeskyních nacházejí. Při úpravách jeskyně byl přes Stupňovitou propast (hloubka přes 60 m) přidán most s průhledným povrchem - takže se přímo nad propastí můžete zastavit a podívat se mostem dolů.

Následují další propasti - Kolmá a Postranní. Poté již přicházíme k nejhlubší propasti - Nagelova propast má hloubku 80 m a do jejího nitra můžeme podobně jako v případě Macochy nahlédnout hned ze 2 můstků. Rozdíl je jen ten, že zde je propast ukryta v podzemí. Nejprve na trase následuje horní vyhlídkový můstek - na němž si můžete vyzkoušet akustiku propasti zpěvem. Na tuto nabídku průvodce dle očekávání nikdo nereagoval, takže jsem to zkusil já - při pohledu na letícího netopýra se mi vybavilo Kdepak ty ptáčku hnízdo máš a tak jsem dle Majdy velice falešně a za potlesku ostatních tento šlágr Káji Gotta zanotoval.

Sestoupili jsme na spodní vyhlídkový můstek u Nagelovy propasti, pokochali se pohledem do temné díry a pokračovali do Trámové chodby. Ta nese svůj název podle trámů, které jsou dosud uchycené v horní části chodby a prý se neví, kdo je kdy v jeskyni umístil. Ovšem vysvětlení bude nejspíš velice prosté - zloději krápníků, kterým se kdysi říkalo skalní či jeskynní duchové, se holt nějak museli ke krápníkům dostat.

Poslední dlouhou chodbou na krátkém okruhu je část Stříbrné chodby - název dostala podle lesknoucích se krystalků sintru. V polovině této chodby se bohužel odkláníme z kdysi běžné trasy do nové šachty, kterou přes dvoje dveře vystoupáme do jeskyně Kůlna.



V Kůlně naše prohlídka končí. Tato dříve volně přístupná jeskyně má vybetonované dno - za války zde Němci měli továrnu na letecké motory a pod betonem je pohřbena možnost dalšího archeologického průzkumu jeskyně.

Kůlna je velká jeskynní prostora o délce přes 80 metrů, šířce 20 m a výšce 9 m. Má dva vchody, ale severní je od války zazděn, takže jeskyně je osvětlena jen mohutným jižním portálem. Z jeskyně pochází řada archeologických nálezů, již v roce 1880 zde průzkum prováděl J. Wankel - našel stopy po pravěkém osídlení. Po něm následovala řada badatelů (M. Kříž, J. Knies) a v 60. letech minulého století bylo z části jeskyně u jižního portálu odstraněno betonové dno a pokračovalo se ve výkopech.

V prostoru Kůlny se nachází expozice pravěkého osídlení a repliky četných nálezů z této jeskyně. Mohli jsme si vybrat, jestli chceme pustit výklad nebo hudbu - byla zvolena hudba, která nám vyhrávala při prohlídce expozice. U severního vchodu je umístěna velká obrazovka - zajímalo by mě, jak dlouho ve vlhkém prostoru vydrží fungovat ;o).

Z četných nálezů uvedu křemenné nástroje a zvířecí kosti (kůň, nosorožec), kamenné nástroje, nástroje vytvořené ze sobích parohů, zdobené předměty z mamutoviny. Taktéž kosterní pozůstatky pralidí - např. část horní čelisti neandrtálce. Hlouběji ve Sloupských jeskyních (v části U řezaného kamene) byly odnepaměti nacházeny kosterní pozůstatky jeskynních medvědů.



Průvodce za námi zavřel průchod v palisádě a spěchal zpět ke správní budově. Před Kůlnou jsme si pročetli další infopanely a po naučné stezce se vydali zpět k parkovišti.

Na trase naučné stezky se nachází i nepřístupná jeskyně Propástka. Podlezením zábradlí u cesty se dá po balvanech mohutným portálem sestoupit k zamřížovanému vstupu. Dýchne na vás průvan vlhkého vzduchu. Prostčil jsem ruku mříží a pořídil další fotku. Propástka je vlastně další vchod do Sloupských jeskyní - její chodba ústí do Starých skal.

   

Došli jsme zpět ke správní budově, kde jsem z jiného úhlu vyfotil osamocenou skálu Hřebenáč. Pokračovali jsme po silnici na sever a z dálky jsem vyfotil souskalí Otec, Matka a Syn.

   

Pak jsme přes most došli ke hřišti, na které z dálky upozorňují jen vysoké stožáry s osvětlením. Za hřištěm se nachází další oblíbený cíl horolezců - skály Indie a Evropa. Pokud tyto skály obejdete či nakouknete do prostoru mezi ně, naleznete mnoho míst s kamennými závaly. Na poslední fotografii vidíte kamenný zával v místě, kterým se do 60. let vstupovalo do jeskyně zvané Šachta za Evropou a Indií.

   

Tak skončil náš výlet. Pokud vás zajímá, kde se vlastně nachází onen Svícen ze znaku Sloupsko-šošůvských jeskyní, je uměle usazen v Brouškově síni, kterou můžete navštívit v rámci 2. (dlouhé) trasy či 3. (historické) trasy. Při náhodné návštěvě mimo sezónu však moc nepočítejte, že se vám poštěstí sejít 10 lidí, kteří budou mít zájem o dlouhou trasu. V čase oběda šla do jeskyně skupinka jen o asi 4 lidech. Vždy je s nákupem vstupenek lepší počkat do poslední chvíle a říct ostatním, že si mohou vybrat dlouhý okruh.

Od průvodce jsme se dozvěděli, že od letoška získáme v jiné jeskyni Moravského krasu dvacetiprocentní slevu na vstupném, pokud do jednoho měsíce od návštěvy jiné z jeskyní (mimo Punkevních) předložíme u pokladny vstupenku. Toho jsme využili ještě tentýž týden při návštěvě Ostrova u Macochy a jeho četných jeskyní.