Křepice - maršál Malinovskij a poutní místo U svaté

Po delší době jsme si udělali výlet autem - do místa vytipovaného jen podle mapy. Jsme tak plni zážitků, které všechny nesouvisely jen s turistikou :o)

Křepice jsou známé tím, že zde za II. světové války měl na kopci pozorovatelnu maršál Malinovskij - prý odtud velel závěrečné operaci, kdy Rudá armáda osvobodila Brno. Na stejném místě začal těsně před revolucí vznikat památník s rozhlednou. Do roku 1989 se podařilo postavit parkoviště s WC a základy hlavní budovy, nad kterou ční ocelová konstrukce ve tvaru koule. Poté však přišla revoluce, po které už nebyl zájem o dokončení stavby.



Na fotografii jsem se snažil nezachytit betonové monstrum, na kterém koule stojí (a jehož vnitřek může dobře sloužit jako úkryt pro místní vyznavače jehel).

Do Křepic se od nás dá dostat nejkratší cestou po silnici III. třídy, která spojuje Moutnice a Velké Němčice. Na této silnici je zajímavé to, že prochází okresy Brno-venkov a Břeclav. Zatímco brněnská část silnice je v docela dobrém stavu, hned za značkou břeclavského kraje začíná úsek plný děr :o). Do Křepic z této silnice vede odbočka vlevo - cesta široká přesně pro jedno auto a není na ní mnoho míst, kde může auto z protisměru počkat bokem, než přejedete ;o).



Po této cestě jsme se dokodrcali na parkoviště u křepického obecního úřadu (na mapce nakreslené jako P vlevo). Ovšem místo je zde jen pro asi 5 aut - naznali jsme, že by přes nás nemohla ostatní auta vyjet a museli jsme hledat jiné místo. To jsem na mapce označil znakem P vpravo - ano, jde o místo, kde mělo být u plánovaného památníku odstavné parkoviště. Ovšem tento betonový plac je utopen mezi stromy a zbořeninou stavby WC, takže člověk je nesvůj, když zde auto nechává opuštěné. Vyšlapanou cestičkou jsme se dostali ke kouli, udělali fotky a pokračovali vlevo po modré značce. Na další křižovatce cest pokračovala modrá značka vpravo - je to zároveň cyklostezka kolem moravských vinic.

Bylo pár stupňů nad nulou a na polní cestě vál pěkný vítr. Po necelém kilometru vpravo do pole odbočuje nenápadná stezka - resp. kdysi asi odbočovala, dnes bylo ono místo rozježděné od traktorů a až na konci šlo poznat, že skutečně jdeme správně. Napojili jsme se na další cyklostezku a u kříže v poli jsme uvěřili směrovníku, který ukazoval do pole a hlásal Stezka Křepice. Po dnešku už to víme - nevěřte směrovníkům, které rostou nablyštěné v polích. Došli jsme jen k jakési bráně vinice a naštvaně se vraceli zpět.

Ve skutečnosti se musí zabočit mírně vlevo do údolí - které začíná jako úzký pruh zpustlé vegetace. Cesta Údolím kapliček vypadá neudržovaně, moc turistů tu zřejmě nechodí. Po chvíli klesání údolím jsme skutečně došli do cíle dnešní akce - k poutnímu místu U svaté.

 

Areálem jsme procházeli zvrchu dolů. Vedle kaple se tyčila velká dřevěná socha - kopie sochy Krista z brazilského Ria. Pod ní jsou sochy slovanských věrozvěstů. Celým areálem prochází křížová cesta s 15 zastaveními.

 

Podle pověsti tu Cyril a Metoděj sloužili mši v parném dni, když tu Cyril padl k zemi. Vzkřísili ho vodou, která opadál vytryskla ze země - toto místo se nazývá pramen sv. Gorazda. Tedy jsou to prameny dva - jeden méně nápadný pod jednou z kapliček a druhý větší o něco níže.

 

Vespod areálu se nachází místo, zachycené na zbylé fotografii - ovšem jako nevěřící nevím, k čemu slouží a kdo / co se nachází na vysokých sloupech. Pak už jsme jen prošli branou areálu - na ceduli se píše, že je volně přístupný, kromě nočních hodin.

Procházeli jsme obcí a hledali odbočku doprava, kudy nás měla modrá značka přivést zpět k památníku a autu. Bohužel jsme opět podlehli podivnému značení "Stezka Křepice" a dost si tak zašli. Později jsme zjistili, že modrá značka vedla úzkým průchodem mezi domy, o kterém jsme si mysleli, že je to soukromý pozemek.

Poslední úsek cesty po modré značce vedl do kopce, ze kterého byl pěkný výhled na Křepice. Dokonce se tu kousek pod památníkem nachází dřevěný stůl a lavice pro posezení, nenápadně schované u stezky.



S úlevou jsme shledali, že naše auto pořád stojí na ghettoparkovišti za památníkem a už jsme ujížděli domů - chudší o několik stovek, které jsme utratili nákupem baget a sladkostí na benzince. Holt na takovém výletu člověku vyhládne.